|
|
Vliv ztráty sociálního kontaktu v rámci pandemických opatření COVID 19 na sportování vysokoškolských studentů
Mišáková, Veronika ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Křivánková, Markéta (oponent)
Název: Vliv ztráty sociálního kontaktu v rámci pandemických opatření COVID 19 na sportování vysokoškolských studentů Cíle: Hlavním cílem této práce bylo zkoumání vývoje pohybové aktivity a ztráty sociálního kontaktu vysokoškolských studentů České republiky během pandemie COVID -19. Metody: Kvantitativní typ výzkumu s využitím výzkumné techniky dotazníku, který byl vytvořen výzkumným konsorciem odborníků z řad psychologů a sociologů z několika vysokých škol v ČR pod záštitou České konference rektorů a Rady vysokých škol. Výzkumný soubor tvořilo 4 426 respondentů - aktivních studentů českých vysokých škol. Výsledky: Pohybová aktivita i sociální kontakt mají výrazný vliv na kvalitu života každého jedince. Pandemie COVID - 19 je značně ovlivnila. Respondenti ukazují, že během pandemie docházelo k úbytkům pravidelnosti vykonávání pohybové aktivity. Nejvýraznější rozdíly byly zaznamenány v období zimního semestru 2020/21, kdy probíhala druhá vlna pandemie. Sociální kontakt byl vlivem ochranných opatření omezen z více než 64 %. Klíčová slova: pohybová aktivita, koronavirus, sociální izolace, duševní zdraví
|
|
|
Problematika sociální izolace hospitalizovaných klientů
GRIMM, Viktor
Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou sociální izolace hospitalizovaných klientů, která v určité míře postihuje každého klienta v nemocnici či sociálním zařízení a je proto stále aktuálním tématem, které si zaslouží, aby mu byla věnována dostatečná pozornost. Cíle práce a výzkumné otázky: V rámci této práce byly stanoveny celkem tři cíle, přičemž prvním z nich bylo definovat potřeby hospitalizovaných klientů ohrožených sociální izolací, druhým zmapovat dopady sociální izolace na nemocné klienty a posledním cílem bylo analyzovat možnosti, jak lze v praxi důsledky sociální izolace na klienta zmírnit. V návaznosti na tyto cíle byly položeny následující tři výzkumné otázky: "Jaké jsou potřeby hospitalizovaných klientů ohrožených sociální izolací?", "Jaké jsou dopady sociální izolace na hospitalizované klienty?" a "Jakými způsoby lze v praxi zmírnit důsledky sociální izolace hospitalizovaných klientů?". Metodika a výzkumný soubor: Pro zpracování empirické části práce byla zvolena kvalitativní metodika, konkrétně technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen třemi skupinami probandů. Jednalo se o sestry poskytující ošetřovatelskou péči klientům ohroženým sociální izolací, samotné klienty a jejich příbuzné, přičemž bylo osloveno celkem 17 probandů v rámci jedné nemocnice a jednoho zařízení sociální péče v Jihočeském kraji. K analýze získaných dat bylo použito otevřené kódování, metoda "tužka-papír". Tímto způsobem byla data přehledně rozčleněna do 3 hlavních kategorií, které zahrnují celkem 10 podkategorií. Výsledky: Výzkumné šetření potvrdilo, že pocity osamělosti u klientů v nemocnicích či sociální zařízeních nejsou nic neobvyklého. Byl prokázán zásadní význam saturace psychosociálních potřeb klientů pro zmírnění těchto pocitů, přičemž klíčovou roli v jejich uspokojování mají sestry i příbuzní klientů. Jako zcela zásadní pro prevenci sociální izolace se ukázaly osobní návštěvy rodiny. Z výsledků rovněž vyplývá, že osamělost má řadu negativních dopadů především na duševní zdraví postižených klientů. Využití v praxi: Práce může najít využití jako vzdělávací materiál pro studenty zdravotních či sociálních oborů a sestry v praxi, ale rovněž jako informační materiál pro širokou veřejnost. Výstupem této práce bude workshop se sestrami, zaměřený rozpoznání sociálně izolovaných klientů a jednání s nimi.
|
|
|
Význam aktivizačních činností v domovech pro seniory v eliminaci sociální izolace rezidentů
LAMAČOVÁ, Veronika
Cílem bakalářské práce je popsat význam aktivizačních činností v domovech pro seniory a zjistit, jakým způsobem jsou seniorům nápomocné a jak se aktivizace diferencovala v době pandemie Covid-19. Bakalářská práce se zabývá procesem stárnutím a stářím, změnami provázející toto období, adaptací na stáří a na přesun do domova pro seniory. Dále v dalších kapitolách popisuje potřeby, které pomáhají ke spokojenosti a kvalitnímu životu seniorů. V další části této práce se hovoří o sociální izolaci, o jejích příčinách a důsledcích, které následně vedou k tomu, že se jedinec cítí sám a osaměle. Poslední kapitola bakalářské práce je věnována aktivizačním činnostem v domovech pro seniory. Zde je popisován význam aktivizačních činností, jejich metody a náplň práce aktivizačního pracovníka. Závěrečná část je zaměřena na aktivizační činnosti jako prevence sociální izolace v době pandemie Covid - 19.
|
|
|
Zdravotní a sociální aspekty práce v privátním sexbyznysu
ONDRÁŠEK, Stanislav
Privátní sexbyznys v současnosti představuje velmi rychle expandující oblast sexbyznysu, která je zároveň velmi obtížně přístupná. Působení v sexbyznysu obecně nese s sebou značná rizika a dopady, se kterými se musí osoby poskytující sexuální služby každodenně vypořádávat a které významně ovlivňují jejich zdravotní a sociální oblast. Předkládána disertační práce se zabývá vybranými zdravotními a sociálními aspekty práce v privátním sexbyznysu. Hlavní cíle disertační práce byly: 1. Analyzovat, zda se ženy pracující v privátním sexbyznysu nachází v sociální izolaci a jaké jsou její projevy; 2. Analyzovat faktory ovlivňující setrvání v sexbyznysu a vstup na legální trh práce; 3. Analyzovat jaké způsoby preventivních aktivit ve vztahu ke zdraví cílová skupina volí; 4. Zjistit v jaké míře se ženám pracujícím v privátním sexbyznysu dostává sociální opory od jejich okolí. Dílčím cílem disertační práce bylo analyzovat vývoj nabídky privátních sexuálních služeb v Jihočeském kraji a Praze. Stanovené cíle byly dosaženy smíšenou výzkumnou strategií s využitím kvalitativních a kvantitativních metodologických postupů. Výzkumné šetření probíhalo částečně v rámci projektu s názvem Životní styl žen v privátním sexbyznysu a jejich (sebe)reflexe, který byl finančně podpořen Grantovou agenturou Jihočeské univerzity pod evidenčním číslem GAJU č. 029/2016/S. Sběr kvalitativních dat byl uskutečněn metodou dotazování a kombinací technik biograficko-narativního a polostrukturovaného interview. Sběr kvantitativních dat metodou dotazování a technikou standardizovaného dotazníku Duke-UNC Functional Social Support Questionnaire (FSSQ). Základní soubor představovaly privátní sexuálních pracovnice z Jihočeského kraje a Prahy (N=37). Komparační soubor, pro analýzu sociální opory, byl tvořen pouličními sexuálními pracovnicemi (N=40). Získané výsledky byly zpracovány kvalitativními a statistickými analytickými metodami. Z kvalitativní části výzkumu bylo zjištěno, že privátní sexuální pracovnice se setkávají v různé míře se sociální izolací manifestovanou narušenou a zredukovanou sociální sítí. Dále bylo zjištěno, že při poskytování sexuálních služeb využívají v rámci prevence sexuálně přenosných nemocí ochranu, přičemž v případě stálé klientely, nebo příplatku nikoliv. Analýza subjektivních faktorů ovlivňující setrvání v sexbyznysu ukázala shodnou percepci sexbyznysu jako práce nebo zaměstnání, které je zároveň svobodné. Zmiňovaná svoboda je však velmi ovlivněna racionalizací sexuálních pracovnic. Společným identifikovaným rysem privátních sexuálních pracovnic je také zkreslená percepce legální práce, z důvodu negativních, či žádných zkušeností. Subjektivním a zároveň objektivním faktorem je finanční aspekt, kdy sexbyznys poskytuje vysoké a rychlé výdělky. Z hlediska objektivních faktorů se jedná převážně o vzdělání a omezenou, či absentující délku praxe na legálním trhu práce. Na základě analýzy kvantitativních dat byl zjištěn statisticky významný vliv délky působení v sexbyznysu na míru sociální opory u privátních sexuálních pracovnic. Statisticky významný rozdíl byl nalezen v komparaci s pouličními sexuálními pracovnicemi, kdy míra sociální opory je u privátních sexuálních pracovnic vyšší. Disertační práce poskytuje vhled do problematiky privátního sexbyznysu, který představuje velmi málo probádanou oblast. Výsledky disertační práce nelze generalizovat, z důvodu nereprezentativního výzkumného vzorku, ale mohou být využity organizacemi pracujícími s touto cílovou skupinou, pro cílenou odbornou pomoc a intervenci. Výsledky jsou taktéž využitelné pro další výzkumné studie v oblasti poskytování sexuálních služeb, resp. sexbyznysu.
|
|
|
Stigmatizace psychických poruch v historii a v současných kulturách
BALOUNOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá stigmatizací psychických poruch v průběhu historie a v dnešních kulturách. Jedná se o teoretickou práci, jež má v první části shrnout, jak se v historii pohlíželo na psychické poruchy a jak s lidmi s těmito poruchami bylo zacházeno. V části druhé se práce věnuje dnešnímu pohledu na psychické poruchy v jednotlivých kulturách a s nimi spojenou stigmatizaci. Práce by měla osvětlit vývoj pohledu na psychické poruchy a poukázat na současné nedostatky v povědomí společnosti.
|
|
|
Sociální izolace v průběhu pandemie Covid -19 z pohledu osaměle žijících seniorů
Picková, Šárka ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice sociální izolace osaměle žijících seniorů. Autenticky zachycuje jedinečnou zkušenost seniorů z období pandemie Covid-19. Cílem diplomové práce je porozumět, zda si senioři myslí, že se proměnily jejich potřeby v období pandemie Covid-19 ve srovnání s obdobím před pandemií a dílčím cílem je dle výsledků výzkumu formulovat doporučení pro terénní poskytovatele sociálních a zdravotních služeb, praktické lékaře a samosprávy obcí s rozšířenou působností. Diplomová práce je zpracovaná metodou interpretativní fenomenologické analýzy. Teoretická část představuje pohled na sociální izolaci seniorů, rizikové faktory jejího vzniku a možnosti prevence na různých společenských úrovních. Zaměřuje se nejen na období pandemie Covid-19, kdy riziko vzniku sociální izolace výrazně ovlivnila přijímaná mimořádná opatření proti šíření nemoci, ale i na období před jejím vypuknutím. Empirická část prezentuje problematiku sociální izolace seniorů v období pandemie Covid-19 z pohledu seniorů samotných. Výzkumné šetření je navíc doplněno o zkušenost odborníků pracujících s cílovou skupinou seniorů. Z reálné zkušenosti účastníků výzkumného šetření vyplynulo, že se sociální izolace v oblasti potřeb seniorů interpretovaných prostřednictvím Maslowovy pyramidy v průběhu pandemie Covid-19...
|
|
|
Negativní dopady sociální izolace jako nezamýšlený důsledek protiepidemických opatření (COVID - 19) u pacientů LDN
Broftová, Romana ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Drahoňovský, Jan (oponent)
V diplomové práci je dle dostupných pramenů popsána problematika negativních dopadů sociální izolace na pacienty LDN jako nezamýšlený důsledek protiepidemických opatření. V práci je popsána cílová skupina osob ve vyšším věku, včetně jejích potřeb a možných pobytových zařízení, které může člověk staršího věku využít. Dále jsou zde popsány faktory, které ohrožují zdraví seniorů a jejich prevence, včetně sociální izolace a podrobný popis onemocnění COVID -19, se statistickými údaji a opatřeními, které byly nařizovány k ochraně více zranitelných osob. V závěru teoretické části je popsán sociologický koncept nezamýšlených důsledků. Empirická část je zaměřena na seniory a lidi ve vyšším věku pobývající v pobytovém zařízení, kteří jsou ohroženi sociální izolací, z důvodu uzavření zařízení, kvůli epidemii onemocnění COVID - 19. S důrazem na jejich vlastní prožívání dané situace včetně popsaných dopadů na jejich zdraví a vnímání celé situace.
|
|
| |
|
|
Vliv stárnutí a stresu na autofagocytózu
Čechová, Kateřina ; Vrajová, Monika (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Autofagocytóza je nespecifický katabolický mechanismus udržující buněčnou homeostázu. V případě zvýšeného stresu dokáže zvýšit svou aktivitu, a tím udržet buňku při životě. Je známo, že v průběhu přirozeného stárnutí dochází ke zpomalování její aktivity, a naopak experimentální indukce vede k prodloužení života modelových organismů. Zpomalování může být facilitováno dalšími faktory, jedním z nich může být chronický stres. Vzhledem k tomu, že věk a chronický stres jsou dva faktory podílející se na vzniku mnoha neléčitelných neurodegenerativních onemocnění, v souvislosti se kterými je nyní mechanismus autofagocytózy aktivně zkoumán, zajímalo nás, zda dochází při jejich kombinaci ke změnám v aktivitě autofagocytózy. V naší práci jsme studovali vliv dlouhodobého stresu navozeného sociální izolací u potkanů kmene Wistar ve věku 6 měsíců (N=16) a 12 měsíců (N=16). Zvířata v experimentální skupině byla umístěna do separátních klecí a sociálně izolována po dobu 4 týdnů. Zvířata v kontrolní skupině byla chována ve skupině po dvou. Expresi markerů autofagocytózy (Beclin-1, LC3-II, mTOR) jsme měřili v mozku sociálně izolovaných a kontrolních zvířat v oblasti hipokampu a striata. Dále jsme měřili expresi podjednotek NMDA receptoru (NR1, NR2A, NR2B) v oblasti hipokampu. Výsledky ukázaly, že starší zvířata v kontrolní...
|
|
| |
host ::
RSS.